iDive.cz - Váš potápěčský rozcestník

Web pro výměnu informací, pro potápěče a se zaměřením na potápění, freediving

A Á B C Č D E É F G H I Í J K L M N O Ó P Q R Ř S Š T U V W X Y Z Ž 0-9
| Tisk |

Salem Express
Další informace:

Fakta

výtlak:4471 tun

délka:114,99m

šířka:17,84m

ponor:4,92m

pohon:dva čtyřlisté lodní šrouby

motor:2 osmiválce o celkovém výkonu 11.100kW

maximální rychlost:19-21 uzlů

přepravní kapacita:1200 osob, 142 vozidel

počet kabin:428 

Historie

Fred Scamaroni , 1966 - 1980

majitelé: 1966-1969 Compagnie Générale Transatlantique, 1969-1976 Compagnie Générale Transméditerranéenne, 1976 - 1980 Société Nationale Maritime Corse-Méditerranée - francouzská rejdařství

Nuits Saint George , 1980 

majitel: leden 1980 - listopad 1980 Ole Lauritzen, dánská lodní společnost

Lord Sinai , 1980 - 1984

majitel: 1980 - 1988 Lord Maritime Enterprise, egyptská lodní společnost

Al Tahra , 1984 - 1988

majitel: 1980 - 1988 Lord Maritime Enterprise, egyptská lodní společnost

Salem Express , 1988 - 1991

majitel: Samatour Shipping Company, egyptská lodní společnost se sídlem v Suezu, (majitel společnosti se jmenoval Hussein Salem)

Poslední plavba

Kapitán: Hassan Moro

počet pasažérů: podle oficiálních zdrojů 578 pasažérů a 71 členů posádky, podle jiných až 1600 pasažérů na palubě

Datum a místo vyplutí: 15. prosinec 1991, Jeddah, Saudská Arábie

Datum a místo potopení: 15. prosinec 1991, Hyndman reef, Egypt

doba potápění: 10 - 20 minut

počet oficiálně zachráněných: 180 pasažérů

oficiální počet obětí: 464 obětí

neoficiální počet obětí: více než 850

 


Adresa, místo: Safaga, Red Sea

Pozice:
Délka: 26.6399
Šířka: 34.0612
Zadejte počáteční adresu:

Popis:

Salem Express je bezpochyby jedním z nejznámějších a také nejkontroverznějších vraků Rudého moře. Leží nedaleko Safagy, přístavního města cca 60km na jih od Hurghady a přes svůj pohnutý osud jedné z největších námořních nehod, nebo možná právě proto, je navštěvován tisíci potápěčů ročně. 

Loď byla postavena ve francouzských loděnicích Forges & Ateliers et Chantiers de Mediterranee (Yard No. 1367) v La Seyne, kde byla v roce 1963 spuštěna na vodu. Poté byla odtažena k dokončení do loděnice Port-de-Bouca přestože byla včas dokončena podle plánu a dopravena do Marseille v červnu roku 1965 k předání majiteli Compagnie Générale Transatlantique, do provozu byla zapojena až o deset měsíců později. 26 června 1965 totiž vypukl na palubě požár, který loď značně poškodil a umožnil její zprovoznění až v dubnu 1966 pod jménem Fred Scamaroni

Téměř 115m dlouhý a 18m široký Fred Scamaroni původně zajišťoval lodní dopravu mezi francouzskou Marseillea korsickým přístavem Ajaccio. Později ale změnil několikrát majitele, plavební trasu i jméno. Loď se plavila po mořích se jmény Nuits Saint George, Lord Sinai, Al Tahra a v roce 1988 byla přejmenována na Salem Express

Salem Express měl výtlak 4471 tun, kapacitu 1200 pasažérů a pro 142 vozidel byl postaven jako "průjezdný" trajekt, tzn auta se mohla nalodit jedním koncem lodě a vylodit druhým. Právě mechanismus na zvedání přídě patrně napomohl k tak rychlému potopení po střetu s útesem.

V devadesátých letech minulého století se stala domovským přístavem Salem Expressu právě Safagaa Salem Express se plavil převážně na trase Safaga- Jeddah, přístav v Saudské Arábii. Osudná plavba nastala v době poutě do Mekky, kdy stovky muslimských poutníků z celého světa putují navštívit posvátná místa v Mekkcev Saudské Arábii. Poutníci pravidelně také vozí ze Saudské Arábie různé dary a nejinak tomu bylo i při poslední plavbě. Salem Express byl připraven k vyplutí a po střechu naplněn poutníky a dary. Oficální čísla říkají, že na palubě bylo 578 pasažérů a 71 členů posádky. Ve skutečnosti bylo však na palubě mnohem více lidí, podle některých zdrojů až 1600. Salem Express měl totiž před vyplutím problémy s motory a to způsobilo jeho dvoudenní zdržení v přístavu. Možná i díky tomu se nalodilo mnohem více lidí, než bylo původně plánováno a než byla samotná kapacita lodě.

Loď bez problémů absolvovala 450 mil dlouhou plavbu a cílový přístav Safagauž byl na dohled. Počasí se ale ke konci plavby zhoršovalo a silný vítr pasažérům na horní palubě značně znepříjemňoval plavbu. Toho si byl údajně vědom i kapitán Hassan Moro, zkušený námořník, který znal okolí Safagyjako své boty. Údajně ho také tlačilo vedení společnosti, aby co nejdříve dorazil a znovu vyplul, loď byla v tu dobu opravdu vytížená.

Kapitán pod tlakem okolností, nebo možná s přílišným sebevědomím, zvolil trasu, která pro takto velké lodě nebyla obvyklá, pro neznalé oblasti byla dokonce nebezpečná, ale na druhou stranu dokázala zkrátit plavbu o celé dvě hodiny. Nevšiml si však, že kvůli silnému větru a vlnám je lehce mimo plánovaný kurz. Salem Express proto v noci plnou parou narazil do jednoho z malých útesů nedaleko Safagy.

Náraz vytvořil trhlinu na pravoboku a zároveň poškodil vodotěsná nájezdová vrata na přídi. Kapitán se ještě snažil s lodí manévrovat, ale nebylo to nic platné. Do lodi se voda hrnula příliš rychle. Loď se podle některých přeživších potopila během deseti minut. Posádka ani nestačila spustit záchranné čluny. Většina cestujících spala a než se vzpamatovali z šoku, bylo pozdě.

Z obrovského počtu pasažérů přežilo pouze 180. Dva dny po tragédii egyptská armáda spolu s pomocí potápěčských instruktorů a průvodců z místních potápěčských center zahájila vyprošťovací práce. Za tři dny, kdy bylo vytaženo cca 850 těl, byla akce ukončena, jakožto příliš nebezpečná pro vyprošťující potápěče.

Potápění na Salemu

Salem Express je relativně jednoduchá lokalita, pokud se budeme potápět vně vraku. Většinou tu nejsou téměř žádné proudy a viditelnost je běžně i více než 20m. Pokud jsou vlny a vítr, nejnáročnější bývá plavba, protože přímo u Salemu není dostatečně velký útes, za který by se potápěčská loď mohla schovat. I když je moře divočejší, pod vodou bývá klid. 

Potápěčské lodě se vyvazují většinou přímo k vraku a většinou tak skočíte do vody hned nad vrakem. Ideální je provést ponor nejprve k přídi, kde je větší hloubka a potom postupovat směrem k zádi. Na přídi je vidět mohutné poškození "čumáku" lodě, masivní železo je po nárazu na útes zdeformováno jak plechovka od piva.

Poplaveme-li nad palubou od přídě k zádi, můžeme nahlédnout na kapitánský můstek, kde jsou viditelné zbytky přístrojů a navigačních zařízení. Přestože je tu dostatek prostoru i světla, pro nezkušené potápěče není dobré proplouvat skrz můstek. Visí zde totiž množství kabelů a elektrické instalace, do které se dá snadno zamotat.

Za kapitánským můstkem jsou jasnou dominantou vraku dva obrovské komíny, na kterých je logo společnosti, velké "S" se dvěma ratolestmi. Za komíny směrem k zádi jsou patrné sloupky zastřešení horní paluby, kde byl původně vlnitý plech, který dnes leží na hromadách na dně vedle vraku. Z tohoto prostoru se dá nahlédnout také do jídelny, kde je opět relativně dost světla i prostoru, ale stejně jako na můstku také záludná elektroinstalace.

Dostaneme-li se na úplnou záď, určitě nás zaujmou otevřená záďová vrata, kudy se dá proklouznout do nitra vraku. Ještě než nahlédneme dovnitř, můžeme si všimnout dvou obrovských lodních šroubů.

Zadními vraty potápěči často vstupují dovnitř vraku, je tu dost prostoru i světla i pro několik potápěčů vedle sebe a zároveň se dá vyplavat bočními vraty na leveboku, což je při současné pozici vraku vlastně nahoře. Hned v tomto prostoru můžeme spatřit jedno z vozidel, která se ve vraku nachází. Nečekejte úhledně zaparkované auto, loď se převrátila na bok a tak i auta leží trochu na střeše, trochu na boku. Přestože se dá plavat dále do vraku prostornou chodbou, kudy dříve jezdívala i nákladní auta, důrazně to nedoporučujeme všem, kteří na to nemají zkušenosti, kvalifikaci a výbavu! Uvnitř vraku je naprostá tma, kterou navíc násobí bubliny ze stropu uvolňující kal a rez. Osobní věci cestujících také dokáží zapůsobit na psychiku a i mnozí zkušení vrakoví potápěči se nepouštějí dál do nitra vraku.

Z venku je vrak pomalu zabydlován faunou a florou Rudého moře a pomalu a jistě se stává součástí místních útesů. Přímo na vraku najdeme mnoho korálů, několik sasanek s klauny, bydlí tu murény, perutýni, klipky, sapíni, bradáčové i spousta dalších. Šikovní pátrači dokáží odhalit i dobře maskované rozedrance, kolem vraku se pohybují kranasové, větší napoleoni a není neobvyklé, když kolem proplují delfíni, tuňák, nebo dokonce žralok lagunový.

Pro technické potápěče

Do penetrace vraku by se měli pouštět pouze zkušení potápěči s potřebnou kvalifikací a výstrojí! Kapesní baterka, rekreační výstroj a kuráž nestačí! 

Platí zde obecná doporučení pro potápění ve vracích a uzavřených prostorách. Teplá voda, relativně malá hloubka a výborná viditelnost vně vraku ale mohou svádět k lehkovážnosti!

Vydáte-li se hlavní velkou chodbou pro vozidla až na příď, můžete tam najít přikurtovaný posunovač, jakýsi buldozer na přesun aut. Cestou jsou hromady kufrů a zavazadel ležících na dně, nebo se naopak vznášejících u stropu. Podél hlavní chodby jsou po obou stranách dvě užší, kde jsou k vidění další auta. Hlavní chodba je prostorná, láká i rekreační potápěče, ale bubliny dokáží uvolnit kal a rez do takové míry, že viditelnost je rázem nulová. Totéž platí pro všechny další chodby, ideální je proto rebreather. Pamatujte při všech průnicích právě na zhoršenou viditelnost při cestě zpět!

Samotná penetrace vraku není náročná, při dodržování pravidel jeskynního potápění a zdravého rozumu a pokud víte kudy kam. Zkušený potápěčský průvodce vám dokáže poradit kam ano a kam ne. Ale bez nápovědy na místě může být třeba cesta do strojovny zbytečným blouděním v mlze. Nebudeme se proto pouštět do návodů kudy kam, pravděpodobně bysme totiž skončili s verzí "jak se nejlépe ztratit". Omezíme se na doporučení, která přestože jsou známá, je třeba mít je na paměti.

Přestože většina oken už je beze skla, některá odolávají a jsou stále zasklená. Světlo na konci tunelu proto vůbec nemusí znamenat "východ" a přestože sklo v okně může být dávno rozbité, okno nemusí být dostatečně velké na průlez. Zabloudit v chodbách vraku také není nic složitého, velmi špatná viditelnost uvnitř tomu napomáhá. 

V některých částech vraku se stále drží nafta a ropné látky a plavání u stropu může způsobit nepříjemná černá překvapení. Bloudění v chodbách bez vodící šňůry je hazardem, několikrát zmíněný kal dokáže "zhasnout" velice rychle. Stejně tak řezací nástroje jsou nutností, ve vraku je mnoho zbytků vodících šňůr, zejména v hlubších částech. Obnažená elektroinstalace dokáže taky své. A pokud už se náhodou ztratíte, uvědomte si, že loď leží na pravoboku! Nahoru vůbec nemusí znamenat ven. Vzpomeňte si, jak loď vypadá a zkuste chodbami najít cestu "na palubu".

Salem Express je i přes svůj pohnutý osud výbornou prolézačkou a nádherným vrakem, který každému, kdo k této lokalitě přistupuje s úctou a pokorou, dokáže přinést nezapomenutelný zážitek.



Charakteristika:
Pestrý drobný život
Ryby
Vhodné pro freediving
Vrak
Náročnost: Pro pokročilé
Voda: Slaná voda
Viditelnost: Více než 20 metrů
Nadmořská výška (m.n.m.): 0m
Maximální hloubka (m): 30m
Lodí
K nalezení v těchto kategoriích: Technické lokality | Safaga | Afrika | Egypt | Rekreační lokality
Vytvořil: iDive.cz | Datum přidání: 2013-04-24 00:00:00 | Poslední změna: 2013-05-17 15:31:51 | Zobrazeno: 1774 krát

Lokality GeoMap

Komentáře