iDive.cz - Váš potápěčský rozcestník

Web pro výměnu informací, pro potápěče a se zaměřením na potápění, freediving

čtvrtek, 05 září 2013 00:53

Robert Boyle

Napsal(a) 
Ohodnotit tuto položku
(1 Hlasovat)

Robert BoyleRobert Boyle se narodil 25. ledna 1627 v irském Lismore. Jeho přínos pro dnešní potápění je především v objevení Boylova zákona o vztahu mezi tlakem a objemem. Přestože to s jeho objevením bylo malinko jinak a dalo by se říci, že se tak trochu "chlubí cizím peřím", ale na druhou stranu.. název Boylův zákon nezní zas tak špatně.

 

Robert Boyle pocházel ze zámožné početné protestantské rodiny Hraběte z Corku, měl 6 bratrů a 8 sester. Když v jeho deseti letech zemřela jeho nejmladší sestra Margaret, byl nejmladším ze sourozenců. Přestože o svých rodičích mluvil s láskou a úctou, příliš je nepoznal. Matka Catherine Fenton zemřela při porodu mladší setry, když byly Robertovi pouhé tři roky a svého otce Richarda Boyla viděl naposledy ve svých dvanácti letech, kdy otec malého Roberta se starším bratrem Francisem poslal na studia do kontinentální evropy.  Otec Roberta Boyla, hrabě Richard Boyle, byl důležitou postavou v anglické kolonizaci Irska v 16. a 17. století. Do Irska přišel v roce 1588 a v době narození Roberta Boyla měl obrovský majetek, některými autory je dokonce nazýván "prvním koloniálním milionářem". 

 

Robert a Francis navštívili Paříž i Lyon, studovali v Ženevě i ve Florencii, Francis se vrátil do Irska roku 1642 a Robert se vrátil do Anglie o dva roky později. Protože mu jeho otec po své smrti roku 1643 odkázal značný majetek v anglickém hrabství Dorset i v irském hrabství Limerick, měl o prostředky postaráno. Zaměřil se tedy plně na studium vědy a ve svém zděděném panství Stalbridge v Dorsetu si zřídil chemickou laboratoř. Stal se členem skupiny vědců, kteří se scházeli v Londýnské Gresham College, působil na Oxfordské Univerzitě, kam se přestěhoval roku 1654. V roce 1660 patřil mezi 12 zakládajících členů Královské společnosti, organizace financované anglickým králem Charlesem II. 

 

V roce 1668 opustil Oxford a přestěhoval se do Londýna ke své sestře Lady Ranelagh, kde žil až do své smrti. Zemřel 31. prosince 1691. 

 

Robert Boyle publikoval od roku 1659 do roku 1690 více než 30 vědeckých děl. Jeho pohled na vědu byl odlišný od jeho předchůdců i některých současníků - na rozdíl od dřívějšího dokazování a vyvracení fyzikálních zákonů pomocí logické argumentace založené na bádání Aristotela a jemu podobných filozofů, Boyle mnohem raději experimentoval, pozoroval a popisoval, co se při experimentech děje. 

 

Přestože měl blíže k chemii (jako první například definoval pojmy: prvek, směs a sloučenina), je známý hlavně pro svůj objev vztahu mezi objemem a tlakem, známým jako Boylův zákon. Zákon říká, že součin tlaku a objemu plynu je stálý. Jde o vztah pro izotermický děj probíhající v ideálním plynu. Matematicky vyjádřeno:

 

p . V = konstanta

kdy p = tlak plynu a V = objem plynu. 

 

Přesnou matematickou formulaci pravděpodobně upravil Boylův asistent Robert Hook, protože Boyle nebyl příliš silný v matematice. Boylův zákon je pod tímto jménem známý v anglicky mluvících zemích, v Evropě jej známe pod názvem Boyle-Mariottův zákon, podle francouzského fyzika Edme Mariotta, který nezávisle na Boylově pozorování dospěl ke stejnému závěru. Poprvé ale své objevy publikoval až v roce 1676. Ve skutečnosti to však s Boyle-Mariottovým zákonem bylo ještě malinko jinak…

 Animace Boylova zákona

Prvním, kdo zmínil vztah mezi objemem a tlakem byl ve skutečnosti Henry Power, anglický fyzik a experimentátor, Boylův současník a jeden z pozdějších členů Královské společnosti. Ten spolu se svým kolegou, jiným anglickým vědcem, matematikem a astrologem Richardem Towneleyem prováděl pokusy s plyny i vákuem. Tento nově objevený vztah měl být popsán v Powerovo díle "Experimentální filozofie", jediné publikaci, kterou Power vydal. Boyle ale četl dopis, ve kterém Power své bádání popsal a také o něm diskutoval s Towneleyem. Když se o tomto objevu Boyle veřejně zmínil, rok před vydáním Experimentální filozofie, a kredit omylem připsal jen Towneleymu, veřejnost přesto přijala nový fyzikální zákon jako Boylův. 

 

Ať už vztah nazveme jakkoli a jeho objevení přisoudíme tomu či onomu, pro potápěče je tento zákon zásadní a je jedním z prvních, se kterými se setkávají už při úvodních kurzech potápění. Úplní začátečníci se s praktickou iterpretací Boylova zákona setkávají již u kurzů Discover Scuba Diving, Intro ponorů, či "ochutnávek potápění", aniž by tušili něco o fyzice. Zjednodušeně řečeno zákon znamená, že kolikrát zvětšíme tlak, tolikrát se zmenší objem. Tzn vezmu-li pouťový balónek o objemu 6 litrů do hloubky 10 metrů, kde je 2krát větší okolní tlak, než na hladině, objem balonku se 2krát zmenší, bude tedy mít jen 3 litry.

 

Dalším Boylovým objevem podstatným pro potápění, je první popis dekompresní nemoci, přestože Boyle přímo s potápěním neexperimentoval. Zkoumal ale vakuum a při svých pokusech se zmijí ve vákuu dospěl k závěru, že pokles okolního tlaku může vést ke vzniku bublin v živých tkáních. Tento objev zveřejnil roku 1670 a považujeme jej za první historický popis dekompresní nemoci.

 

V roce 1666 vydal publikaci Hydrostatické paradoxy, v níž vysvětlil mnohé hydrostatické záhady.

 

Úvodní strana Skeptického chemikaPřestože se o autorství Boyle-Mariottova zákona vedou letité polemiky, Boyle byl jednoznačně přínosem pro vědu. Díky svému dílu Skeptický chemik (The Sceptical Chymyst) je dodnes považován za otce moderní chemie, zavedl například pojmy prvek, směs, sloučenina, farmakologie a položil základy analytické chemie. Zkoumal fosfor a objevil kyselinu fosforečnou, byl velmi blízko objevení kyslíku. Dělal pokusy se rtutí, s kolegou Hookem navázali na bádání německého vědce Otto von Guericka a vynalezli vývěvu, díky níž mohli dále studovat vakuum.

 

Nezajímavý není ani jeho méně známý objev, kdy se mu v roce 1661 suchou destilací dřeva zimostrázu podařilo vytvořit látku, kterou používali k balzamování už staří Egypťané a kterou nazval "duch zimostrázu". Jeho objev ale upadl v zapomnění a hojnější užití se tomuto destilátu dostalo až po jeho znovuobjevení v 19. století, odkdy se běžně používá pod názvem metanol, neboli dřevný líh.

 
Číst 1946 krát Naposledy změněno neděle, 08 září 2013 00:48

Komentáře