iDive.cz - Váš potápěčský rozcestník

Web pro výměnu informací, pro potápěče a se zaměřením na potápění, freediving

neděle, 02 březen 2014 02:41

Kolumbie dále chrání žraloky

Napsal(a) 
Ohodnotit tuto položku
(0 hlasů)

longimanusKolumbijský prezident Juan Manuel Santos vyjádřil záměr své země rozšířit stávající právní ochranu žraloků a představil plány na zastavení dovozu a vývozu žraloků a částí žraloka. Prezidentovo vyjádření bylo součástí videa představeného na World Ocean Summit, který se konal v San Francisku od 24. do 27. února 2014. Na summitu, kde nejlevnější lístek stál 1960$, vystoupili takový řečníci, jako státní sekretář USA John Kerry, monacký princ Albert II., portugalský prezident Aníbal Cavaco Silva, nebo bývalý prezident Kostariky José María Figueres.

 

 

"Prezident Juan Manuel Santos a jeho administrativa pochopili, že lidé potřebují zdravé oceány a zdravé oceány potřebují žraloky." řekl ve středu v tiskovém prohlášení Imogen Zethoven, ředitel The Pew Charitable Trusts, globálního projektu žraločí ochrany. " Zastavení vývozu a dovozu žraloků by bylo ekonomickým a environmentálním požehnáním pro zemi. Žraločí rezervace by nabídla další ochranu pro tyto majestátné a starobylé živočichy a my tleskáme prezidentu Santosovi pro jeho závazek k ochraně moří."

 

Nedávná studie míry rizika ohrožení pro druhy rodu chondrichthyes (paryby), tedy žraloky, rejnoky a chiméry, uvádí, že každý čtvrtý druh patří na seznam ohrožených druhů podle Mezinárodní unie pro ochranu přírody (IUCN) a podle Červené knihy ohrožených živočichů.

 

Studie zjistila, že z 1041 známých druhů paryb (Chondrichthyes), vyznačující se tím, že jejich kostry jsou tvořeny chrupavkami místo kostí, je jen 389 druhů ( 37,4 procenta ) považováno za bezpečné.

 

Hlavní hrozbou pro žraloky (a rejnoky) je nadměrný rybolov, jak cílený, tak náhodný. Mezi další hrozby patří ztráta přirozeného prostředí a změny klimatu. Cílený nadměrný rybolov se týká rybolovu a prodeje žraloků pro ploutve, maso, játra a jikry. Žraločí ploutve jsou jedním ze světově nejcennějších rybích komodit v hodnotě 400 až 500 milionů dolarů ročně.

 

Shark finnig (odstraňování žraločích ploutví) je mimořádně nehumánní rybářská metoda, kdy jsou ploutve odříznuty z živého žraloka. Žralok bez ploutví je pak hozen přes palubu, aby na rybářské lodi jeho méněcenné tělo nezabíralo místo pro mnohem cennější žraločí ploutve. Žralok bez ploutví nemůže plavat a přestože ještě žije, je sežrán jinými dravci, vyhladoví k smrti, nebo zemře udušením. Pokud předpisy nevyžadují po rybářích přivézt celého žraloka, děje se tak. Tento způsob lovu je motivován ziskem a rybáři vozí pouze ploutve a těla žraloků hází zpět do moře. Odstraňování žraločích ploutví (shark finning) je zakázáno v E.U. a ve více než 27 dalších zemích. Nicméně v praxi tento postup není regulován v mezinárodních vodách a vzhledem k vysokým ziskům láká mnohé rybáře.

 

Odstraňování žraločích ploutví (Shark finning) se výrazně zvýšilo od poloviny devadesátých let minulého století, protože se zvýšila poptávka po polévce ze žraločích ploutví, zejména v Číně, kde se jedna miska polévky prodává za 40$ nebo také za 400$.

 

Náhodný nadměrný rybolov zahrnuje žraloky a rejnoky, kteří jsou uloveni jako "vedlejší úlovek" (ryby a jiní mořští živočichové, ulovení neúmyslně při lovu cílového druhu). Například v některých oblastech rybolovu je na každé kilo ulovených krevet až 5 nebo dokonce i 20 kilogramů vedlejší úlovek. Vzhledem k jejich vysoké tržní hodnotě si většina rybolovných společností nechává celé žraloky a rejnoky, nebo jim uřízne ploutve a zbytek zahodí, což přináší značný zisk navíc z tohoto "neúmyslného" úlovku.

 

"Odhaduje se, že na celém světě ulovíme nejméně 100 milionů žraloků ročně," uvádí Boris Worm, vedoucí "žraločí výzkumník" a námořní ekolog na Dalhousie University v Halifaxu, Nova Scotia, "To je 11.000 žraloků každou hodinu, každý den, 365 dní v roce!"

 

Kolumbie hrála vedoucí úlohu v ochraně žraloků v posledních letech. V březnu 2013 tato jihoamerická země podporovala návrhy na zařazení pěti druhů žraloků (žralok dlouhoploutvý, žralok sleďový a tři druhy kladivounů) do přílohy II Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES).

 

Příloha II vyžaduje, aby signatáři prokázali, že vývoz uvedených druhů je odvozen z udržitelně spravované populace. Předpisy chránící pět nových druhů žraloků v příloze II vstoupí v platnost v září 2014 .

 

V říjnu roku 2013 Kolumbie také podepsala Memorandum o porozumění o ochraně stěhovavých žraloků, které je součástí Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (CMS) a které chrání čtyři druhy stěhovavých žraloků, včetně žraloka mako a velrybích žraloků. Stala se tak třetí zemí Latinské Ameriky, spolu s Kostarikou a Chile, které se zavázaly k ochraně žraloků.

 

"Vzhledem k tomu, že jsou na vrcholu mořského potravního řetězce, žraloci hrají vedoucí roli pro zdraví našich oceánů." uvedl ministr životního prostředí Luz Helena Sarmiento. "Tyto legendární organismy jsou vážně ohroženy a pouze prostřednictvím opatření, jako je toto, budeme schopni sjednotit naše úsilí s ostatními z jiných zemí, abychom ochránili druhy, které patří nejen Kolumbii, ale i zbytku světa."

 

Kolumbie také nedávno zakázala komerční lov žraloků ve svých vodách, stejně jako praxi odstraňování ploutví (shark finning) a vrácení živého žraloka na moře.

 

Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos znovu zopakoval odhodlání své země bránit zachování populace žraloků a nutnost spolupráce s ostatními zeměmi v regionu vedoucí k posílení ochrany migračních tras a stanovišť žraloků.

 

Kolumbii určitě patří palec nahoru!

 

 

Žraločí statistiky často zahrnují čísla napadených a "sežraných" lidí, existují ale i jiná zajímavá fakta o žralocích:

 

  • více než polovina žraločí a rejnočí populace je v ohrožení. Podle IUCN je minimálně čtvrtina těchto druhů na seznamu ohrožených živočichů
  • každý rok je přibližně 100 miliónů žraloků vyhubeno, to je cca 11.000 žraloků každou hodinu! Protože žraloci rostou pomalu a páří se až v pozdějším věku, jejich schopnost reprodukce je často pomalejší, než jejich lov.
  • podle ekonomické studie provedené na Palau, je hodnota živého žraloka během jeho života až 1,9 miiónu dolarů oproti cca 108$ za jednoho mrtvého jedince.
  • od roku 2009 pouze 9 zemí a dvě francouzská zámořská území deklarovala své vody jako "žraločí rezervace" chránící paryby pře rybolovem. Jsou to Palau, Maledivy, Maršalovy ostrovy, Honduras, Tokelau, Cookovy ostrovy, Bahamy, Nová Kaledonie a Francouzská Polynésie. Pokud bychom tato území poskládali dohromady, budou větší než  Brazílie, Peru a Argentina dohromady.
 
Číst 992 krát

Komentáře