iDive.cz - Váš potápěčský rozcestník

Web pro výměnu informací, pro potápěče a se zaměřením na potápění, freediving

pondělí, 20 květen 2013 09:00

Pohyb pod vodou - styl kopu

Napsal(a) 
Ohodnotit tuto položku
(8 hlasů)

Dostávám častokrát otázku, jak správně plavat pod vodou. V tomto článku se pokusím udělat souhrn stylů kopu užívaného při potápění a doplním ho názornými videi.

Většinou se na kurzech OWD, P* a ekvivaletních učí plavat kraulovým kopem. Tento kop je snadný, lehko naučitelný. Je velmi účinný, ale není tak energeticky efektivní a hlavně má dvě velké nevýhody. Proud vody se za ploutvemi rozbíhá nahoru a dolů, takže způsobuje kalení při pohybu blízko dna nebo stropu. Druhá nevýhoda je v tom, že nic víc s ním již nikdy nevykouzlíte.

Proto se potápěči, kteří by rádi svůj pohyb pod vodou vylepšili, snaží zvolna učit tzv. žabí kop neboli frog kick. Tímto kopem se dá plavat hodiny, znatelně snižuje námahu a spotřebu vzduchu. Navíc jeho různými modifikacemi se dá naučit dalším technikám jako je helikoptéra (otáčení na místě), modifikovaný žabí kop a delfín (pohyb úzkými prostory) nebo i vrcholné číslo a tím je couvání. Tomu, kdo si tyto techniky osvojí, se pohyb pod vodou stává sám o sobě zážitkem.

A teď už k jednotlivým technikám.

Žabí kop

Své jméno dostal po původci tohoto stylu plavání. Když se na žábu podíváte při plavání, tento kop vychází právě od ní. Celý pohyb je založen na správné poloze těla, kdy by jeho spodní linka měla být co nejvíc vodorovně až ke kolenům a v kolenou by měly nohy být ohnuty do téměř pravého úhlu. První fáze pohybu je lehké roztažení nohou, kdy ploutve jen krájí vodu. To je následováno otočením ploutví do stran v kontících a změny polohy plutví, aby zabíraly co největší plochou. Prací v kolenou směrem dozadu pak přichází záběr. Následně se uvolněním v kontíku ploutve opět dostávají do polohy, kdy krájí vodu a pohybem v kolenou směrem k zádům se vrací do původní polohy. Všimněte si, že po záběru nejsou nohy roztažené, ale jsou víceméně u sebe. Mnoho potápěčů v dnešní době má nohy roztažené a ještě vytrčené ploutve do stran. Tím nejenom, že zvětšují svůj čelní průřez a odpor vody, ale znesnadňují si tím i přechod do správného záběru, nehledě na to, že největší záběr přichází právě ve chvíli, kdy se ploutve téměř srazí tj. chvíle, kdy záběrem ohnuté ploutve předávají svou energii do vody. Na následujícím videu je kop velmi názorně předveden i rozfázován na jednotlivé části pohybu.

Modifikovaný žabí kop

Vychází z klasického žabího kopu. Používá se při pohybu v úzkých prostorech, kdy není prostor k roztažení nohou do stran a plnému využití záběru klasického žabáka. Nohy od kyčlí po kolena se v podstatě nehýbají, veškerá práce vychází od kolen ke kotníkům. V následujícím videu je opět příklad klasického žabáka a od cca 1:10 přichází na řadu jeho modifikovaná verze.

Modifikovaný kraulový kop

Vychází z klasického kraulového kopu a ze správné pozice těla a nohou při plavání žabákem. Nohy pracují od kolen ke kotníkům. Noha se ohýbá v koleni směrem k zádům, kotník je v tu dobu povolený a nechává ploutev krájet vodu. Následně v kotníku vytrčíme ploutev nahoru a koleno opět natahujeme. Osobně tento kop téměř nepoužívám, protože mi mnohem víc vyhovuje modifikovaný delfíní kop.

Modifikovaný delfíní kop

Jedná se o delfíní kop oběma nohama zároveň s tou vyjímkou, že se provádí opět za správné polohy těla a pohyb vychází opět od kolen nahoru. Oběma nohama zároveň se snažíme, aby ploutve zabíraly pohybem nahoru i dolů. Následující video jsem vybral pro nedostatek lepších videí na youtube.

Proto pak přidávám ještě jedno, které sice není věnováno ukázce tohoto kopu, je to video k ponoru na lokalitě Canyon, Dahab, ale jeho trochu odlišné provedení (mnohem příjemnější :) je tam na chvíli vidět. Takto plavu modifikovaného delfína já. Skočte na cca 3:15, kdy je vidět, jak snadný, efektivní a dobře vypadající tento styl kopu je :)

Helikoptéra aneb otáčení na místě

Helikoptéra v základní verzi vychází přímo z kopu žabího. Dá se rozdělit do 3 verzí, z nichž třetí je kombinací dvou prvních a to je ta skutečná helikoptéra.

1. verze - tahem: zatímco u žabáka zabíráte oběma nohama, u helikoptéry jedna ploutev jen krájí vodu, zatímco druhá zabírá a dostává tak celé tělo do otáčky. Čili opět z klasické polohy těla roztáhneme nohy a zatímco jednou nohou ploutví klasicky zabereme, druhá noha se jen vrací do původní polohy, ale vodu přitom krájí. V tomto případě tedy zabírá ta noha, která je ve směru otočky, která táhne.

2. verze - tlačením: v tomto případě vychází záběr již při roztahování nohou. Zatímco noha, za kterou se chceme otáčet, vodu jen krájí, druhá noha využije pohyb při roztahování nohou, vytyčí se proti vodě a tímto tlačením vykoná sílu potřebnou k otáčení. Zpátky do základní polohy už obě nohy vodu krájí. Tento pohyb se pak využívá i při snaze naučit se couvat (back kick), ale o tom později.

3. verze - helikoptéra: je to kombinace obou předchozích verzí. Vycházíme z klasické pozice těla, nohy u sebe. Obě nohy jdou v kyčlích do stran, jedna ploutev krájí vodu, druhá se vytrčí a provede záběr, tlačí. Posléze jdou nohy k sobě, ploutev, která zabírala, nyní vodu krájí, druhá noha nyní provádí klasický záběr žabího kopu. Chápu, že takovéhle vysvětlení je hodně matoucí, proto přikládám opět video, kde helikoptéru uvidíte v reálu a budete tak schopni si představit, jak to vlastně dělat.

Couvání

Couvání je mistrovská disciplína plavání s ploutvemi. Stojí mnoho času naučit se jí, ale stojí to za to. A to nemusí jít jen o žádné náročné ponory. I při rekreačním potápění ho používám poměrně často. Znáte to, když při potápění někde v moři skupina něco najde a všichni se okolo nahrnou, jaký pak vzniká mumraj, když se lidi snaží odplavat pryč, snaží se odrážet rukama, otáčet a okolní potápěči to pocítí, protože rány rukama i kopání nohama rozhodně nepřehlédnou. Pokud se vám v tomhle mumraji přestane líbit, pak s uměním couvání se bez problémů vzdálíte, nikoho nepokopete a sami vyváznete bez zhmožděnin. Nehledě na výhodu, kterou takto získávají fotografové, kteří tak snadněji upraví svou pozici vůči fotografovanému objektu.

Jak na to. Opět jsme v klasické pozici, nohy se natahují v kolenou a ploutve směrem dozadu krájí vodu. Následně se nohy roztahují, ploutve se vytrčí do stran a nastaví vodě co největší plochu k záběru. Pak se v kolenou ohýbají směrem k zádům a ploutve tak provedou svůj záběr. Po jeho dokončení se nohy uvolní se v kotníku, ploutve tak začnou krájet vodu a nohy se vrací do původní polohy s koleny blíž sobě. Zde se uplatní naučení se druhé verze helikoptéry, kdy se vytrčováním ploutví snažíme tlačením o otáčku. Zde však podobným způsobem zabírají nohy obě. Video jako příklad je pro jasnou představu zde.

Všechno tohle se naučit stojí mnoho času a úsilí, ale výsledek stojí za to. Takto získaná svoboda vám pohyb pod vodou velice usnadní.

Ještě poznámka na konec. Věnujte pozornost také výběru ploutví. Různé experimentální ploutve, které mnoha lidem (z mě neznámých důvodů :) vyhovují, nemusí být ty ideální pro tyto styly plavání. Já osobně používám rád pro mokrý oblek OMS Slipstream, pro svou nižší váhu a pro suchý oblek klasiku mezi ploutvemi ScubaPro JetFin. Nicméně jsou další typy ploutví, které svůj účel splní velmi dobře. Mares Avanti Quattro a jim podobné jsou jedněmi z nich a dělají tak ideální kompromis mezi rekreačními ploutvemi a těmito styly plavání.

Číst 5878 krát Naposledy změněno středa, 22 květen 2013 11:56

Související položky (podle značky)

Více z této kategorie: « Výcvikové systémy

Komentáře